Polovina Čechů neovládá PC, tři čtvrtiny používají internet méně než jednou za týden. Z celé EU jsou na tom hůře už jen Řekové.
Podle zjištění ČSÚ v prvním kvartálu minulého roku použilo internet v posledních třech měsících pouze 64 procent mladých lidí mezi 15 a 24 lety. Ještě nižší podíl uživatelů je mezi lidmi na vrcholu kariéry. Šetření ČSÚ, kterého se zúčastnilo 9 779 respondentů, ukázalo, že ve věkových kategoriích 25 až 34 let a 35 až 44 let je pouze 41 procent uživatelů internetu.
Čím je to způsobeno? Absencí nároků na gramotnost v tomto směru a tím pádem i nedostatečnou motivací. Části populace totiž znalost práce s počítačem a internetem k ničemu není - nemají ji kde využít.
"To číslo, které se týká lidí mezi 15 a 24 lety, kteří za poslední tři měsíce použili internet, je vzhledem k řadě jiných zemí nízké, ale proporčně to odpovídá i nižšímu podílu studujících i nižšímu podílu všeobecně zaměřeného vzdělání. Zdá se zkrátka, že učni nebo nekvalifikovaní mladí pracovníci nepotřebují internet ve škole, v práci, ani doma," říká senátor a profesor informatiky na Masarykově univerzitě v Brně Jiří Zlatuška. "Jsem přesvědčen, že tak z dlouhodobého pohledu ztrácíme konkurenceschopnost," dodává.
Podle senátora Zlatušky souvisí relativní počítačová negramotnost s celkovou úrovní našeho vzdělávacího systému.
"Zdá se mi, že ta čísla a relativní postavení České republiky hodně výrazně korelují s problémy našeho vzdělávacího systému a s přístupností vzdělání. Počítačové a internetové dovednosti patří do skupiny generických dovedností, které se dají připodobnit všeobecně zaměřenému vzdělání - jsou uplatnitelné v různých kontextech, o kterých v době nabývání těchto znalostí nebo vzdělání nemusíme mít ani ponětí," říká Zlatuška. Za jednu z příčin stavu, ve kterém se nachází české školství, považuje příliš časnou specializaci.
Evropský statistický úřad Eurostat srovnával internetovou gramotnost ve všech členských státech EU. Data sbíral ve druhé čtvrtině roku 2005. Šetření se zúčastnilo 181 703 respondentů ve věku od 16 do 74 let.
Srovnávacím kritériem byla pravidelnost používání internetu. Odpovědi výzkumníci rozdělili do kategorií: pravidelně a nepravidelně. Pravidelnost stanovili na alespoň jednu návštěvu týdně. Druhá odpověď je určená pro ty, kteří internet používají méně než jednou týdně.S internetem v Evropě pracuje alespoň jednou za týden každý čtvrtý člověk. Tři čtvrtiny potom využívají internet méně než jednou týdně.
V porovnání s ostatními zeměmi EU jsme na tom špatně. Spolu s Kyprem jsme se umístili na předposledním místě. Tabulku uzavírá s nejhorším výsledkem Řecko. Pouze 18 procent tamní populace se ke světové síti připojí alespoň jednou týdně.
Podle zjištění ČSÚ v prvním kvartálu minulého roku použilo internet v posledních třech měsících pouze 64 procent mladých lidí mezi 15 a 24 lety. Ještě nižší podíl uživatelů je mezi lidmi na vrcholu kariéry. Šetření ČSÚ, kterého se zúčastnilo 9 779 respondentů, ukázalo, že ve věkových kategoriích 25 až 34 let a 35 až 44 let je pouze 41 procent uživatelů internetu.
Čím je to způsobeno? Absencí nároků na gramotnost v tomto směru a tím pádem i nedostatečnou motivací. Části populace totiž znalost práce s počítačem a internetem k ničemu není - nemají ji kde využít.
"To číslo, které se týká lidí mezi 15 a 24 lety, kteří za poslední tři měsíce použili internet, je vzhledem k řadě jiných zemí nízké, ale proporčně to odpovídá i nižšímu podílu studujících i nižšímu podílu všeobecně zaměřeného vzdělání. Zdá se zkrátka, že učni nebo nekvalifikovaní mladí pracovníci nepotřebují internet ve škole, v práci, ani doma," říká senátor a profesor informatiky na Masarykově univerzitě v Brně Jiří Zlatuška. "Jsem přesvědčen, že tak z dlouhodobého pohledu ztrácíme konkurenceschopnost," dodává.
Podle senátora Zlatušky souvisí relativní počítačová negramotnost s celkovou úrovní našeho vzdělávacího systému.
"Zdá se mi, že ta čísla a relativní postavení České republiky hodně výrazně korelují s problémy našeho vzdělávacího systému a s přístupností vzdělání. Počítačové a internetové dovednosti patří do skupiny generických dovedností, které se dají připodobnit všeobecně zaměřenému vzdělání - jsou uplatnitelné v různých kontextech, o kterých v době nabývání těchto znalostí nebo vzdělání nemusíme mít ani ponětí," říká Zlatuška. Za jednu z příčin stavu, ve kterém se nachází české školství, považuje příliš časnou specializaci.
Evropský statistický úřad Eurostat srovnával internetovou gramotnost ve všech členských státech EU. Data sbíral ve druhé čtvrtině roku 2005. Šetření se zúčastnilo 181 703 respondentů ve věku od 16 do 74 let.
Srovnávacím kritériem byla pravidelnost používání internetu. Odpovědi výzkumníci rozdělili do kategorií: pravidelně a nepravidelně. Pravidelnost stanovili na alespoň jednu návštěvu týdně. Druhá odpověď je určená pro ty, kteří internet používají méně než jednou týdně.S internetem v Evropě pracuje alespoň jednou za týden každý čtvrtý člověk. Tři čtvrtiny potom využívají internet méně než jednou týdně.
V porovnání s ostatními zeměmi EU jsme na tom špatně. Spolu s Kyprem jsme se umístili na předposledním místě. Tabulku uzavírá s nejhorším výsledkem Řecko. Pouze 18 procent tamní populace se ke světové síti připojí alespoň jednou týdně.
Zdroj:
Aktuálně.cz
Žádné komentáře:
Okomentovat