iEARN - kolaborativní projekty

iEARN je velkou neziskovou organizací s celosvětovou působností, který byla založena v roce 1988. Umožňuje učitelům a mladým lidem efektivně využívat internet a další technologie k projektům spolupráce škol, které posilují vzdělávání a povědomí o občanských svobodách a demokracii vůbec

Zde je ukázka z newsletteru této organizace. Pokud vás některá z aktivit osloví, neváhejte a napište učitelům či koordinátorům těchto projektů.

Registrovat se můžete na stránce:
http://www.iearn.org

Projekt online kuchařky
Studenti představují recepty na typická jídla ve svých zemích, uvádějí také informace o původu jednotlivých ingrediencích a receptů a seznamují s nimi své kolegy z jiných zemí zapojených do tohoto projektu. Často také seznamují o příbězích či legendách, které se vztahují k těmto jídlům. Projekt této třídní aktivity zahrnuje vedle “Online kuchařky” také diskusní fórum, ilustrace stejně jako materiály k zamýšlenému knižnímu vydání “Studentské mezinárodní kuchařky”.
http://www.iearn.org/projects/foods.html
Kontaktujte Billa Belseyho z Kanady.

Projekt občanství budoucnosti
Studentská aktivita, která podporuje občanskoprávní dovednosti jak na úrovni komunální, tak i mezinárodní. V časovém období půl roku se studenti intenzívně seznamovali s právem, volebními systémy a vládní politikami ve svých vlastních zemích, přičemž na základě těchto znalostí vytvořili výukový objekt, který umožňuje procvičit si základní občanská práva běžná v demokratických zemích: zaregistrovat se ve volbách, sestavit volební kandidátku, napsat dopis vládním činitelům či komunálnímu zastupitelstvu apod.
Pro více informací kontaktujte Britni Stinsona z USA www.iearn.org/projects/futurecitizen.html

Malí výzkumníci
Děti se v tomto projektu seznamují s pokusy stejně jako s hrami, které jim umožní pochopit některé z přírodních zákonů. Děti pak společně s učiteli vyhodnocují výsledky jednotlivých experimentů a učí se je správně popisovat - výsledky si pak vyměňují s využitím ICT s partnerskými školami.
Ewa Kurzak , Halina Bednarz , Sylwester Strzelec Polsko.
http://www.iearn.org/projects/littleexplorers.html

Machinto
Tento projekt je inspirován knihami 'Machinto' a 'They Still Draw Pictures,' které přinášejí obrázky dětí vytvořené ve době válek. Děti se jeho prostřednictvím mohou seznámit, k jakým válkám v nejrůznějších částech světa došlo po atomových výbuších v Hiroshimě a Nagasaki. Na příkladu malého ptáčátka, které prochází válečnými hrůzami (motiv z knihy Machito), se seznamují s tím, jak válka postihla děti jejich věku. Součástí projektu je diskuse s dětmi, kteří kreslí obrázky na náměty, jak by malému ptáčátku a jeho dětským kamarádům mohly pomoci. Výsledkem projektu bude obrázková knížka, vzniklá z obrázků dětí z různých zemí.
Jennifer Geist (USA), Yoko Takagi (Japonsko).

Made in Europe
Tento projekt začínají žáci tím, že se pokusí odpovědět na jednu jedinou otázku: “Co pro mě znamená Evropa a moje země?” To je vlastně první bod z šesti dalších, které pomáhají dětem poznat, co je to Evropa a Evropská unie. Zúčastnit projektu se mohou jak třídy či skupiny dětí, tak i jednotlivci. Učitelé pak mají možnost uspořádat virtuální vyučovací hodiny pro ostatní, ve které na základě odpovědí svých žáků představí svou zemi.
Marleen Spierings z Nizozemí.
http://www.iearn.org/projects/madeineurope.html

Mnoho tváří chudoby a bezdomovectví
Tento projekt zahrnuje i přístup do onlineového prostředí, ve kterém se shromažďují fakta a zejména náměty související s chudobou a způsoby boje proti ní v různých částech světa.
Michelle Speight , Calgary Board of Education, Kanada.
http://www.iearn.org/projects/facesofpoverty.html

Rozvojové cíle milénia – s vaším hlasem
Projekt Rozvojové cíle milénia byl spuštěn v roce 2000 při příležitosti významného summitu Organizace spojených národů (United Nations Millennium Summit), kde se setkalo 189 hlav států a vlád. Projekt seznamuje s jednotlivými body summitu a zpřístupňuje a rozvádí řadu myšlenek, které na něm zazněly.
Muhammad Salman, Maria Mirza, Naila Khan - Pakistan, Nuria Peguero - USA, Mostafa Nejati - IRAN, Amanda Albuquerque - Brazil. Contact Muhammad Salman in Pakistan .

Zdroj: Brigitte Parry, BULLETIN EUROPEAN SCHOOLNETU PRO UČITELE #117

Klaus vs. Zlatuška

Dnešní příloha Lidových novin Akademie přináší dva pozoruhodné články. První je polemika senátora Jiřího Zlatušky s manipulativním rozhovorem prezidenta Klause, druhý je článek Radky Kvačkové o čerpání peněz z fondů EU určených na vzdělávání.

Zlauškova polemika nese příhodný název, který není třeba dlouze komentovat: Základní neznalost pana prezidenta.

Za „prázdná slova“ označil prezident republiky Václav Klaus termíny „vzdělanostní společnost“ a „znalostní ekonomika“. Termín „znalostní ekonomika“ není přitom mezi ekonomy věnujícími se vztahu vzdělání, výzkumu a inovací a ekonomické výkonnosti neobvyklým.

Věnují se mu práce, které vydává americký National Bureau of Economic Research (NBER) nebo Institut ekonomie Harvardovy univerzity. To jsou publikační řady, do kterých přispívá i řada nositelů Nobelových cen za ekonomii.

Václav Klaus nepochybně výše zmíněné série ekonomických publikací zná. Když před šesti lety polemizoval s termínem „nová ekonomika“, tvrdil mimo jiné, že „pozorně přečetl“ anotace prací za jedno čtvrtletí, ale tento termín tam nenašel. Ve skutečnosti tento termín měla v tomto vzorku přímo v názvu práce s číslem 7479.

Tvrzení Václava Klause je zkrátka dobré si důkladně ověřit, protože jeho schopnost manipulace skutečností ve prospěch toho, co chce předvést, se zjevně nezastaví před ničím.

Nejinak je tomu s prezidentovými úvahami na téma: vysokoškolské vzdělání za každou cenu?

Již práce vydané v NBER před několika lety obsahují analýzy ukazující, že prodloužení průměrné délky školní docházky o jeden rok, což by se týkalo vysokých škol, by ve Spojených státech mohlo znamenat zvýšení tempa růstu o 6 až 15 procent.

Velmi průkazné údaje o kvalitativní odlišnosti přínosu vysokoškolského vzdělání přináší nedávná práce ze série NBER ze srpna 2006 (Susana Iranzo and Giovanni Peri (2006): „Schooling Externalities, Technology and Productivity: Theory and Evidence from U. S. States,“ NBER Working Paper 12440), jež na empirických datech dokazuje výrazný rozdíl mezi tradičními a moderními technologiemi i význam úrovně vzdělání pro jejich zvládnutí. Ukazuje se, že u pracovníků, kteří mají pouze středoškolské vzdělání, nezpůsobuje přechod od tradičních technologií k moderním změnu, zatímco lidé s vyšším vzděláním si osvojují pokročilé technologie a mají prospěch z vyšší soukromé i společenské návratnosti s nimi spojené. Pozitivní společenské dopady efektivnějších technologií jsou proto spojeny výhradně se vzděláním vyšším než maturitním.

Analýza empirických údajů ukazuje, že pozitivní přínos pro americkou ekonomiku plyne výhradně ze zvyšování počtu absolventů vysokých škol, nikoli maturantů. Zlom v důležitosti vysokoškolského vzdělání nastal v americké ekonomice na konci 80. let. Do té doby bylo možné vystačit s obecnou tezí o důležitosti vzdělání, ale předpokládat víceméně spojitý efekt vyššího vzdělání na vyšší příjmy.

Během posledních dvou až tří desetiletí to však již neplatí. Do dvanácti let školní docházky je téměř jedno, jakým vzděláním člověk prošel, teprve léta vysokoškolského studia hrají roli.

Je dobré si v této souvislosti uvědomit, že příjmový přínos vysokoškolského vzdělání vzhledem ke středoškolskému je u nás zhruba na 80 procentech, což podle mezinárodních srovnání dobře odpovídá Spojeným státům, nikoli třeba prezidentem uváděné Francii.

Totéž platí o výrazně menší nezaměstnanosti absolventů vysokých škol ve srovnání s absolventy nižších stupňů škol.
Všechny tyto konkrétní argumenty jsou ale zbytečné ve srovnání s tím nejdůležitějším: O studium vysokých škol mají naši maturanti enormní zájem a není na prezidentovi ani na někom jiném, aby jim vnucoval představu, že je to zbytečné a že kapacity vysokých škol se poptávce uzpůsobovat nebudou. K takovému závěru není třeba ani kdovíjak sofistikovaných ekonomických analýz.

Počet vysokých škol u nás také není nijak ohromující a ani vysoké školy v každém okresním městě není třeba se bát.

Nabízím jednoduché srovnání: Vezmeme-li celek okresů Brno-město a Brno-venkov, jedná se o celek s 540 tisíci obyvateli převyšující asi o 80 procent počet obyvatel Islandu. Na Islandu mají přitom 8 vysokých škol (mívali dokonce 9), v uvedených dvou brněnských okresech je jich 12, zatímco v poměru k počtu obyvatel bychom mohli očekávat 14.

Považuje Václav Klaus českou populaci za natolik duševně méněcennou ve srovnání s Islanďany?

Kromě toho bych chtěl říci: Rozhovor s prezidentem na téma vzdělávání se původně objevil v Časopise Učitelský zpravodaj.

Polemika, která by nestála na hliněných nohou, by se však měla objevit v odborné publikaci, doprovázena standardním ekonomickým a matematickým aparátem.

Václav Klaus se místo toho rozhodl pro firemní časopis „Učitelský zpravodaj,“ který Scio na svých stránkách označuje za „noviny plné informací, nápadů do praxe a zábavy určené všem učitelům.“

Doufejme, že navzdory autoritě prezidentova postavení učitelé jeho výroky pochopí výhradně jako zábavu, nikoli jako informace.

(Zkráceno. Text celého článku najdete zde.)

Radka Kvačková pro svůj článek zvolila lehce bulvární titulek EU nám hodila vola, pozor, aby nezasmrád'.

Jestliže se v souvislosti s českým školstvím mluvilo o nedostatku učitelů, teď tu máme nový problém: nedostatek lidí, kteří dovedou utratit evropské peníze.

Poněkud překvapivý problém má před sebou Česká republika v oblasti vzdělávání: Dostane tolik peněz, že bude mít co dělat, aby je smysluplně utratila. Evropská unie nám hodila vola. Teď se sbíhají dravci, aby mu vyklovali játra a oči. Vůl je ale velký a zůstane tam ležet dál, protože zpracovat ho není jednoduché. Mohl by i zasmrádnout.

Česká republika dostane v příštích sedmi až devíti letech z Evropy obrovskou finanční injekci na vzdělávání. Zatímco 68 miliard korun na investice bude umět vstřebat velmi snadno (jenom vysoké školy mají už teď připravené projekty na výstavbu a vybavení dokonce za 70 miliard), další, skoro stejně velká částka, se nedá proinvestovat v betonu a přístrojích. Je určena na záležitosti méně hmotné a hůře uchopitelné, jako je třeba vzdělávání učitelů, tvorba nových oborů a programů, vytváření metodických projektů a podobně.

Aby bylo jasno: Tyto peníze nelze použít na takové věci, jako je třeba navýšení základních platů učitelů. Není totiž přípustné dotovat s jejich pomocí nic, co je možné financovat v rámci „běžného“ státního rozpočtu. Abychom je získali a aby přinesly užitek, je nezbytné pracovat s vizemi, umět je pojmenovat a zařídit, aby byly realizovány. Ovšemže v rámci přísných evropských pravidel a se znalostí byrokratické „ptydepe“. Budeme to umět?

....

Není pochyb, že velká část z nich se bude muset koncipovat centrálně, tedy nejspíš na ministerstvu školství, v případě celoživotního vzdělávání možná na ministerstvu práce a sociálních věcí.

Podle toho, co naznačila nová ministryně školství Miroslava Kopicová, není vyloučeno, že jedním z centrálních projektů bude větší „nákup“ zahraničních lektorů pro výuku cizích jazyků.

S dalšími nápady by měly chodit kraje, školy, ale také další subjekty, státní i soukromé. Ministerstva by měla dát dohromady skupinu odborníků, která lidem z terénu s přípravou potřebných projektů pomohou.

Jedna věc je ale zřejmá: těch lidí nebude nejspíš dost. Aspoň zpočátku. Proto je důležité zahánět ostych a učit se, že za na první pohled nesrozumitelnými termíny, jako „strukturální fondy“, operační programy“ apod., nemusí být nic složitějšího než je třeba ta výměna zkušeností v přípravě mladých dostihových jezdců.


V balíku peněz, které má ČR utratit v letech 2007 - 13, nejpozději 2015, bude celkem 59 miliard korun. Z toho něco přes 17 miliard na základní a střední školy, 17 miliard pro vysoké školy a 24 miliard na vzdělávání dospělých. Kromě toho má být k dispozici 68 miliard na investice, tedy na stavby a zařízení. Pro srovnání, státní rozpočet na školství se pohybuje kolem 100 miliard Kč ročně.

(Zkráceno. Celý článek najdete zde.)


Zdroj: Lidové noviny

Unikátní archív zvukových nahrávek

Především učitelé dějepisu by neměli přehlédnout, že v ČR vzniká unikátní archiv, v němž budou shromážděny vzpomínky pamětníků na 20. století. iDnes o tomto archivu přinesla zajímavý článek nazvaný V unikátním archivu je i hlas prokurátora Vaše.

Mnozí z těchto pamětníků tvoří elitu země, kterou komunistický režim tvrdě perzekuoval. Nahrávky bude shromažďovat archív Společenství paměti národa, který vznikl ve čtvrtek. 

 Ze stovek nahrávek lze vybrat kupříkladu vzpomínky plukovníka ve výslužbě Luboše Hrušky, který byl v roce 1949 odsouzen na osmnáct let do vězení za pokus o emigraci, válečné veteránky Jiřiny Tvrdíkové, jež strávila tři roky v sovětském Gulagu nebo Antonína Činky, jednoho z posledních žijících pamětníků Němci vypáleného Českého Malína na ukrajinské Volyni.

Paměť národa bude mít tisíce nahrávek
Právě Kroupa stál v roce 2001 u zrodu společnosti Post Bellum, která nejdříve nahrávala vzpomínky českých a československých veteránů druhého zahraničního odboje a politických vězňů padesátých let.

Od čtvrtka je ale jasné, že kromě Post Bellum bude v České republice existovat naprosto unikátní archiv s názvem Společenství paměti národa.

Tento archiv bude obsahovat tisíce nahrávek pamětníků dvacátého století. Své síly totiž spojil právě Post Bellum, Český rozhlas, Židovské muzeum, Ústav pro soudobé dějiny Akademie věd, Vojenský historický ústav, obecně prospěšná společnost Živá paměť i Muzeum v Ústí nad Labem.

Je to povinnost, míní autoři
Nápad s pamětí národa vznikl v redakci Českého rozhlasu, kromě Kroupy u něj stál další rozhlasový redaktor Adam Drda. Oni dva také už delší dobu vysílají v rozhlase dokumenty s názvem Příběhy 20. století.

"Napadlo nás, že by bylo dobré shromáždit všechny nahrávky, ať už například Židovského muzea, Živé paměti i dalších. Paměť národa bude místem, kde by se daly nahrávky shromažďovat, můžeme si tady i vyměňovat zkušenosti a zároveň se vyvarujeme toho, aby jeden pamětník nebyl zpovídaný mnohokrát," říká Kroupa a mluví o unikátnosti takového projektu. "Myslím, že jde o národní poklad, který jsme povinni vytvořit," podotýká.

A Adam Drda dodává: "Jde často o naprosto jedinečné nahrávky, které nikde jinde v takové podobě nenajdete."

Skutečnost, jak výrazně může využití tohoto zvukového archivu obohatit výuku dějepisu na základních a střeních školách, není třeba zdůrazňovat.

Občanské sdružení POST BELLUM:
http://www.hrdinove.cz

Zdroj: iDnes
http://zpravy.idnes.cz

UNESCO - návod na internetové projekty

UNESCO zveřejnilo svůj projekt Young Digital Creator Educator's Kit, který má "pomoci učitelům a dalším pracovníkům ve školství, klubech mládeže a jiných vzdělávacích centrech vést projektové aktivity, v nichž jsou tvůrčím způsobem využívány informační a komunikační technologie a které reagují na světové problémy dneška a podporují kulturní diverzitu a interkulturní dialog."

Příručka k projektu se dělí na dvě základní části:

1/ V úvodu jsou srozumitelně vysvětleny základní teoretické pojmy, jako je např. projektové vyučování, tvůrčí myšlení, interkulturní komunikace, onlineové komunity a onlineové výukové prostředí. Též jsou zde nastíněny základní cíle projektu:

- přemýšlet a více se dozvědět o problémech, kterým čelí dnešní svět

- podělit se o své nápady a umělecké výtvory s mladými lidmi z celého světa

- naučit se tvůrčím způsobem pracovat s novými technologiemi

2/ Ve druhé části je podrobný popis, krok za krokem, jak tento projekt konkrétně realizovat. Cílem projektu je, aby děti pomocí volně šiřitelného softwarů vytvořily umělecké dílo na vybraný ožehavý problém dneška. Snahou je, aby děti mezi sebou komunikovaly obrazem, jelikož využití cizího jazyka často působí celou řadu neporozumění.

K dispozici je CD (či na webové stránce ke stažení) volně šiřitelný software, který školy po celém světě mohou k realizaci projektu využít. Programy jsou velmi srozumitelně popsány.

Tento projekt UNESCO je velmi jasně prezentovaný a vhodně spojuje téma a využití technologií. Škoda, že na této webové stránce nemohou školy najít partnery a svá umělecká díla vystavit!

Více informací:

http://unesco.uiah.fi/ydc-book



 

Mezinárodní soutěž v kreativním psaní ‘Des mots pour voir’

Soutěž je určena všem mladým lidem, kteří píší ve francouzštině (jejich mateřským jazykem může být i jiný cizí jazyk). Jeho cílem je podpořit dovednosti a zanlosti tvůrčího psaní, schopnost popsat díla výtvarného umění a využít ICT. Své příspěvky můžete zasílat od 5. září do 12. prosince 2006.

Více informací najdete na

www.imagiimaginaire.com



 

Mezinárodní soutěž ThinkQuest 2007

Tento vzdělávací test je určen studentům ve věku od 9 od 19 let a jejich školitelům z celého světa.

Program umožňuje spolupráci a interkulturní vzdělávání tím, že studenti mohou v mezinárodních týmech vytvářet webové stránky na různá vzdělávací témata. Při vytváření stránek se studenti učí a vyzkouší si své dovednosti ve vyhledávání informací, výzkumu, psaní, nových technologií a týmové práci. Vítězné týmy navíc získají možnost vytvořit webové stránky, které budou využity jakožto výukové zdroje pro studenty z celého světa v rámci projektu ThinkQuest Library.

Všechny webové stránky vytvořené v mezinárodním projektu “ ThinkQuest International 2007” budou vyhodnocovány odborníky.

Vítězové obdrží ceny od vzdělávací nadace společnosti Oracle (The Oracle Education Foundation), včetně notebooků a školy z vítězných týmů jednotlivých věkových kategorií obdrží grantový příspěvek ve výši 1000 dolarů, účast na vyhlášení výsledků soutěže ThinkQuest si zajistí tři týmy z každé kategorie. Členové týmu, který uspěje v kategorii “Global Perspectives Award”, budou nadto odměněni digitálními kamerami.

Studenti a školitelé, kteří mají zájem zúčastnit se této soutěže, najdou podrobné informace na webové stránce projektu:

http://fconline.foundationcenter.org/pnd/10004128/thinkquest

eLearningové ceny 2006

European Schoolnet, společně s několika partnery (jako jsou např. Young Digital Planet, Intel, Michael a Oracle), zve učitele a školy, které s využitím ICT připravili výukové projekty, aby se i v tomto roce zúčastnili soutěže o eLearningové ceny. Tyto ceny jsou nejvýznamnější evropskou soutěží, která oceňuje inovátorské projekty využívající nových technologií ve školách.

Často se totiž stává, že s výtečnými pracemi v tomto oboru se nemůže seznámit nikdo jiný než žáci ve třídě, kterým byla určena. eLearningové ceny jsou z tohoto důvodu skvělou příležitostí pro školy, které mohou představit a sdílet výsledky své práce s daleko širším publikem, inspirovat ostatní a povzbudit více evropských škol k vzájemné spolupráci.

Ceny se udílejí v několika kategoriích, což zvyšuje možnost uspět v některé z nich. Od prvního vyhlášení cen v roce 2000 obdržely vítězné školy ceny v částce přesahující 200,000 €. Vítězové se navíc zúčastní slavnostního předávání cen, které se bude konat v Bruggách na začátku prosince 2006.

Soutěže o eLearningové ceny se mohou zúčastnit všechny evropské školy a všechny příspěvky budou zařazeny do galerie projektů. Jednotlivé projekty pak budou posuzovány vzdělávacími experty z celé Evropy.

Uzávěrka soutěže je 13. října 2006.

Více informací o eLearningových cenách najdete na adrese:

http://elearningawards.eun.org

Dotazy můžete posílat i e-mailem na adresu: Sylvia.binger@eun.org